Když do pěny zatlačíš prstem, pomalu povolí. Nevrátí se okamžitě zpět jako běžná pěna. Na chvíli si zachová otisk a potom se postupně vrací do původního tvaru. Tato jednoduchá ukázka vypovídá o paměťové pěně více než většina technických popisů – je to materiál, který reaguje na teplo a tlak, nejen na sílu. Právě díky tomu se používá v tisících výrobků, od matrací přes vložky do bot až po náušníky sluchátek.
Jak funguje paměťová pěna?
Paměťová pěna je viskoelastický polyuretan – název zní technicky, princip fungování je ale jednoduchý. Běžná pěna je pružná a rychle se vrací do původního tvaru, zatímco paměťová pěna to dělá pomaleji, protože reaguje nejen na tlak, ale také na teplotu. V chladné místnosti je tužší, působením tělesného tepla měkne a postupně se přizpůsobuje tvaru těla.
Klíčovou roli hraje otevřená buněčná struktura uvnitř materiálu. Mezi buňkami proudí vzduch, takže se pěna může pomalu stlačovat a následně se vrátit do původního tvaru, aniž by ztratila své vlastnosti. Proto se kvalitní paměťová pěna ani po delší době nedeformuje natolik, aby přestala poskytovat pohodlí.
Není divu, že materiál s takovými vlastnostmi rychle našel řadu využití. Málokdo ale ví, že jeho historie začala na poměrně neobvyklém místě.
Historie paměťové pěny
Paměťová pěna byla vyvinuta v roce 1966 v rámci programu NASA zaměřeného na bezpečnost sedadel v letadlech. Charles Yost, inženýr pracující na ochraně cestujících před následky přetížení a nárazů, hledal materiál, který by pohlcoval energii nárazu a rovnoměrně rozkládal tlak na tělo. Interní název projektu zněl „slow spring back foam“ – pěna, která se pomalu vrací do původního tvaru.
Na konci 70. let NASA zpřístupnila technologii pro komerční využití. Nejprve se uplatnila v medicíně a rehabilitaci, později v matracích a polštářích a postupem času také ve výrobcích, které používáme každý den.
Využití paměťové pěny
Ačkoli si většina lidí spojuje paměťovou pěnu s matracemi, dnes se s ní stejně často setkáš i v méně zřejmých výrobcích. Nejznámějším využitím jsou matrace a polštáře, jejichž úkolem je rovnoměrně rozložit tlak, aby žádná část těla nebyla nadměrně zatěžována. Polštář z viskoelastické pěny nepodpírá hlavu jen v jednom bodě – přizpůsobuje se jejímu tvaru a ulevuje krku a ramenům.
Paměťová pěna hraje důležitou roli také v medicíně a ortopedii. Vložky do bot, pooperační chrániče nebo antidekubitní matrace ji využívají ze stejného důvodu: pomáhá omezit bodový tlak a zvyšuje pohodlí tam, kde je tělo dlouhou dobu v kontaktu s povrchem.
Stejný princip funguje i u technologických produktů. Ve sluchátkách pěna těsněji obepíná ucho, zvyšuje pohodlí při nošení a podporuje pasivní izolaci od hluku. V křeslech se přizpůsobuje postavě uživatele, takže se tlak rozkládá rovnoměrněji i během mnoha hodin strávených u stolu. Ne náhodou ji používáme také ve vybraných sluchátkách ENDORFY a herních křeslech ENDORFY – tam, kde by pohodlí jednoduše nemělo poutat pozornost.
Na co je dobré pamatovat?
Paměťová pěna není dokonalý materiál. Hustší varianty mohou zadržovat více tepla, proto výrobci stále častěji používají ventilační kanálky, perforaci nebo další vrstvy zlepšující proudění vzduchu.
Je také dobré pamatovat na to, že pod označením „paměťová pěna“ se skrývají materiály velmi rozdílné kvality. O pohodlí a odolnosti rozhoduje především hustota a způsob zpracování, proto se dva výrobky označené stejným pojmem mohou chovat zcela odlišně.
To je možná největší paradox paměťové pěny. Materiál vyvinutý s ohledem na bezpečnost astronautů se postupně dostal do výrobků, které používáme každý den. Dnes už si ho nespojujeme s laboratoří NASA, ale s pohodlím. A právě proto je těžké najít lepší příklad technologie, která úspěšně překročila hranice svého původního využití.
